PLAVÁNÍ SE VYVINULO JAKO DŮLEŽITÁ EXISTENČNÍ PODMÍNKA ŽIVOTA ČLOVĚKA V DŮSLEDKU JEHO PRACOVNÍ A OCHRANNÉ POTŘEBY. JE ZNÁMO ZEJMÉNA VYSOKÉ SPOLEČENSKÉ HODNOCENÍ PLAVÁNÍ VE STARÉM ŘECKU, KDE PATŘILO NEJEN K DŮLEŽITÝM PŘEDMĚTŮM VŠEOBECNÉHO VZDĚLÁNÍ NA TZV. GYMNÁZIÍCH, ALE I K ZÁKLADNÍM ZNALOSTEM A DOVEDNOSTEM VZDĚLANÉHO ČLOVĚKA. ZNÁMÝ VÝROK "NEUMÍ ČÍST ANI PLAVAT" VÝSTIŽNĚ DOKUMENTUJE TUTO SKUTEČNOST.

V SOUČASNÉM MODERNÍM SVĚTĚ PATŘÍ PLAVÁNÍ V OBLASTI MOTORIKY ČLOVĚKA K ZÁKLADNÍM POHYBOVÝM DOVEDNOSTEM. I KDYŽ JEHO ZNALOST NENÍ V DŮSLEDKU TECHNICKÉHO ROZVOJE VĚTŠINOU PODMÍNKOU EXISTENCE ČLOVĚKA, PŘEDSTAVUJE URČITOU ŽIVOTNÍ HODNOTU TRVALÉHO CHARAKTERU.

JE SMUTNOU SKUTEČNOSTÍ, ŽE U  NÁS EXISTUJÍ STÁLE TISÍCE NEPLAVCŮ NEBO VELMI ŠPATNÝCH PLAVCŮ, PRO KTERÉ ZNAMENÁ VODNÍ ŽIVEL, ZEJMÉNA V PŘÍRODNÍCH PODMÍNKÁCH, SMRTELNÉ NEBEZPEČÍ. TATO PLAVECKÁ NEGRAMOTNOST OHROŽUJE PŘEDEVŠÍM BEZPEČNOST DĚTÍ. SVĚTOVÉ STATISTIKY UVÁDĚJÍ, ŽE MEZI TRAGICKÝMI NEHODAMI ZAUJÍMÁ UTONUTÍ JEDNO Z ČELNÝCH MÍST, ZEJMÉNA DĚTÍ VE VĚKU OD 6 DO 10 LET 35% A DĚTÍ VE VĚKU OD 3 DO 6 LET 33%.

DOVEDNOST PLAVAT JE NEZASTUPITELNÝM ZPŮSOBEM POHYBU VE VODĚ, JENŽ UMOŽŇUJE JEDINCI ROZVÍJET NEJCENNĚJŠÍ LIDSKÉ HODNOTY, JAKÝMI JSOU ŽIVOT A ZDRAVÍ ČLOVĚKA. Z TOHOTO HLEDISKA PLNÍ PLAVÁNÍ VÝZNAMNOU SPOLEČENSKOU FUNKCI A JE POTENCIONÁLNÍM PROSTŘEDKEM ROZVOJE ZDRAVÍ ČLOVĚKA.

ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY PLAVÁNÍ:

1. PLAVÁNÍ VŠESTRANNĚ A ROVNOMĚRNĚ ZATĚŽUJE VEŠKERÉ SVALSTVO, PŘEDEVŠÍM VŠAK VELKÉ SVALOVÉ SKUPINY. ZAPOJUJE DO ČINNOSTI SVALY, KTERÉ JSOU V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ ZANEDBÁVÁNY. HYDROSTATICKÝ VZTLAK PŘISPÍVÁ K RELAXACI SVALŮ.

2. ANTIGRAVITAČNÍ ÚČINKY HYDROSTATICKÉHO VZTLAKU ROVNĚŽ ODLEHČUJÍ PŘETĚŽOVANÉ PÁTEŘI A CELÉMU POHYBOVÉMU APARÁTU, ZEJMÉNA DOLNÍM KONČETINÁM. UMOŽŇUJÍ NÁM VYKONÁVAT HODNOTNOU SVALOVOU ČINNOST, ANIŽ BYCHOM PÁTEŘ A KONČETINY ZATĚŽOVALI VLASTNÍ HMOTNOSTÍ. PROTO VZTLAK UMOŽŇUJE PROVÁDĚT VODNÍ AKTIVITY I LIDEM S OMEZENOU HYBNOSTÍ.

3. VODOROVNÁ POLOHA JAKO DŮSLEDEK VZTLAKU JE PROSPĚŠNÁ TÉŽ OBĚHOVÉMU SYSTÉMU.

4. PLAVÁNI ZVLÁŠTĚ PŘÍZNIVĚ PŮSOBÍ NA ROZVOJ DÝCHACÍHO SYSTÉMU. PLÍCE JSOU LÉPE PROKRVOVÁNY, ZVYŠUJE SE MNOŽSTVÍ KYSLÍKU V KRVI. PŘI VDECHU A VÝDECHU MUSÍ DÝCHACÍ SVALY PLAVCE PŘEKONÁVAT HYDROSTATICKÝ TLAK VODNÍHO SLOUPCE, COŽ VEDE K JEJICH POSILOVÁNÍ. DŮLEŽITÝ JE TÉŽ FAKT, ŽE NAD VODNÍ HLADINOU JE VZDUCH MIMOŘÁDNĚ ČISTÝ, BEZPRAŠNÝ A NASYCENÝ VODNÍMI PARAMI, COŽ JE VÝZNAMNÉ PRO JEDINCE S RESPIRAČNÍM OSLABENÍM.

5. POHYB VE VODĚ PŮSOBÍ POZITIVNĚ NA FUNKCI TERMOREGULAČNÍHO SYSTÉMU A NAPOMÁHÁ OTUŽOVÁNÍ ORGANIZMU. TO VEDE KE ZLEPŠOVÁNÍ ODOLNOSTI VŮČI NÁHLÝM TEPLOTNÍM ZMĚNÁM A INFEKCÍM, COŽ JE VÝZNAMNÉ ZEJMÉNA PRO DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO A ŠKOLNÍHO VĚKU.

6. PŘI PLAVÁNÍ DOCHÁZÍ K VELKÉMU ROZSAHU POHYBŮ HORNÍCH A DOLNÍCH KONČETIN, COŽ PŮSOBÍ PŘÍZNIVĚ NA UDRŽOVÁNÍ KLOUBNÍ POHYBLIVOSTI.

7. POZITIVNÍ VLIV MÁ PLAVÁNÍ NA DUŠEVNÍ FUNKCE ČLOVĚKA PŘETÍŽENÉHO NEGATIVNÍMI CIVILIZAČNÍMI FAKTORY. PLAVÁNÍ V PŘÍJEMNÉM PROSTŘEDÍ JE TŘEBA POČÍTAT MEZI DŮLEŽITÉ PROSTŘEDKY MENTÁLNÍ HYGIENY ČLOVĚKA. ZVLÁŠTĚ ÚSPĚŠNĚ NAPOMÁHÁ ZLEPŠOVÁNÍ STAVŮ SPOJENÝCH S PORUCHAMI VEGETATIVNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU, JAKO JE NESPAVOST, PŘEDRÁŽDĚNOST, DEPRESE.

8. PLAVÁNÍ PATŘÍ MEZI CYKLICKÁ CVIČENÍ, KTERÁ PROVÁDĚNÁ DOSTATEČNĚ DLOUHOU DOBU PŘIMĚŘENOU INTENZITOU STIMULUJÍ ČINNOST PŘEDEVŠÍM SRDCE A PLIC. TO SE PROJEVUJE CELKOVĚ PŘÍZNIVÝMI ÚČINKY NA ORGANISMUS, PŘEDEVŠÍM ROZVOJI VYTRVALOSTNÍ KAPACITY.

9. BEZVÝZNAMNÁ NENÍ TÉŽ OKOLNOST, ŽE SAMOTNÉ PLAVÁNÍ JE TĚLOVÝCHOVNÁ AKTIVITA S NEJNIŽŠÍM ÚRAZOVÝM RIZIKEM.

10. JEDNOU Z PŘEDNOSTÍ PLAVÁNÍ VE SROVNÁNÍ S JINÝMI POHYBOVÝMI AKTIVITAMI JE MOŽNOST JEHO ŠIROKÉHO A TRVALÉHO VYUŽÍVÁNÍ OD NEJÚTLEJŠÍHO DĚTSTVÍ AŽ DO POZDNÍHO STÁŘÍ.

PLAVÁNÍ JAKO SOCIALIZAČNÍ ČINITEL:

PLAVÁNÍ JE ČASTO JEDNOU Z PRVNÍCH POHYBOVÝCH AKTIVIT, SE KTERÝMI SE DÍTĚ VE SVÉM VÝVOJI SEZNAMUJE  FORMOU ORGANIZOVANÉ VÝUKY, JEŽ MÁ VŠECHNY ZNAKY SOCIÁLNÍHO UČENÍ. INTERAKČNÍ CHARAKTER TÉTO VÝUKY POSKYTUJE DĚTEM PRVNÍ PŘÍLEŽITOST K NAVAZOVÁNÍ SPOLEČENSKÝCH VZTAHŮ MEZI PEDAGOGEM A DÍTĚTEM A MEZI ČLENY DĚTSKÉHO KOLEKTIVU NAVZÁJEM. VÝZNAM TÉTO OKOLNOSTI PODTRHUJE SKUTEČNOST, ŽE SOCIÁLNÍ ZKUŠENOSTI PRVNÍCH ŠESTI LET ŽIVOTA DÍTĚTE VÝRAZNĚ OVLIVŇUJÍ SOCIÁLNÍ ZAŘAZENÍ JEDINCE V POZDĚJŠÍM VĚKU A POZNAMENÁVAJÍ CELÝ VÝVOJ JEHO OSOBNOSTI.

KROMĚ VLASTNÍ VÝUKY MOTORICKÝM DOVEDNOSTEM DOCHÁZÍ PŘI VÝUCE PLAVÁNÍ TÉŽ KE KULTIVACI DÍTĚTE VE SMYSLU OSVOJOVÁNÍ SI SYSTÉMU HYGIENICKÝCH NÁVYKŮ, VŠEOBECNĚ UZNÁVANÝCH SPOLEČNOSTÍ.

V SOUVISLOSTI S POČÁTEČNÍMI OBTÍŽENI VÝUKY, NÁROKY NA ADAPTACI ORGANIZMU V NOVÉM PROSTŘEDÍ A NUTNOSTÍ PŘEKONÁVAT RŮZNÉ PSYCHICKÉ ZÁBRANY, VEDE PLAVECKÁ VÝUKA K ROZVOJI MORÁLNĚ VOLNÍCH VLASTNOSTÍ HOUŽEVNATOST, CÍLEVĚDOMOST, KÁZEŇ, SEBEOVLÁDÁNÍ, SCHOPNOST PŘEKONÁVAT PŘEKONÁVAT PŘEKÁŽKY.

DÍTĚ ZÍSKÁVÁ POCIT JISTOTY A TÍM ZVYŠUJE SVOJI SEBEDŮVĚRU A SEBEVĚDOMÍ. KROMĚ PŘÍJEMNÝCH PROŽITKŮ Z POHYBU VE VODĚ SE MU NA ZÁKLADĚ JEHO ÚSPĚŠNÝCH POKUSŮ DOSTÁVÁ I PRVNÍHO SPOLEČENSKÉHO UZNÁNÍ V PODOBĚ POCHVALY PEDAGOGA, ZÁVĚREČNÉHO DIPLOMU ČI JINÉ FORMY OCENĚNÍ JEHO SNAHY.

CITACE: BĚLKOVÁ - PREISLEROVÁ, T.: DIDAKTIKA PLAVECKÉ VÝUKY. PRAHA, UK 1994.